Více systému do naší hry by určitě neškodilo...

Jirka Vrba, František Frančesko Traxler a Milan Silan Dašek - tři mušketýři, kteří posílili tým těsně před začátkem nové sezóny. V Sokole C jsou čerstvými nováčky a dali jsme jim tedy pár otázek:

Obligátní otázka na začátek, jak jste začínali s florbalem?

• Jirka (J): S florbalem jsem začal asi před 11 lety v jednom středisku mládeže, kam jsem chodil hrát fotbal. Vedle fotbalu se zde provozoval i florbal, který mě zaujal daleko víc. Začal jsem proto místo fotbalu chodit na florbal.
• Frančesko (F): Florbal jsem objevil a začal hrát s kamarády až po vysoké škole (asi od 26 let). Hrávali jsme pravidelně 1x týdně. Docela mě to bavilo a nebyl jsem úplně marný, a tak jsem to časem dotáhl až k vám. Do té doby jsem se věnoval fotbalu, volejbalu (hraji ho dodnes) a pingpongu.
• Zdravím tě Máro a všechny další čtenáře. S florbalem jsem začal na základní škole v Rohovládově Bělé, kde jsme hráli v tamní malé tělocvičně na menší branky. O volném čase jsme hrávali florbal na silnici s Alešem a s pár dalšími kamarády. Měli jsme na hraní asi metrové "florbalky", se žlutou čepelí a černou násadou. Hrávali jsme i s hokejkami a tenisákem a Aleš nám vždycky chytal v bráně. Myslím, že soused naproti má doma možná kýbl našich tenisáků.:) Do "bělské" tělocvičny jsme chodívali hrát i během víkendu, to jsem byl myslím na střední škole, většinou v sobotu kolem 13 hod. Hrávali jsme tam s Cínem, Ondrou, Laminem a dalšími a Bůča čapal v bráně. Zahrál si tam i Fanda a i Bazi. Jezdívali jsme hrát i do Pardubic, do tělocvičny naproti univerzitě a hrávali jsme proti Cínově partě kluků. Na Univerzitě v Pardubicích jsem se spřátelil s Adamem Hradským, Reném a vlastně i s Mattym. Společně jsme hrávali Univerzitní florbalovou ligu a minulý rok (2010) jsme vyhráli a jeli hrát do Prahy na celorepublikové finále. Mára jistě ví, že jsme si zahráli i proti sobě, každý za svůj tým. Největší poctou pro mě byla 2x nominace (2010 a 2011) na České Akademické hry a reprezentovat Univerzitu Pardubice, společně s Mattym, Adamem, Reném a dalšími. V Praze bylo finále, kde bylo 6 univerzit z celé ČR. Soupisky obsahovaly většinou extraligové hráče. Cením si toho, kdy na takovém to turnaji jsem si zahrál společně i s Jakubem Kunátem a Martinem Zozulákem.

Když jsme Vás kontaktovali, zda byste měli zájem hrát za Sokol Pardubice C, jaké jste měli o týmu povědomí?

• J: Proti Céčku jsem měl v minulé sezóně možnost asi dvakrát trénovat v mužstvu Sokol Pardubice B, kde jsem jako výpomoc hrál v útoku a jediné, co si pamatuji, bylo, že se mi přes obránce špatně prosazovalo, a když, tak je podržel bezchybný gólman. Takže jsem se do tohoto týmu těšil.
• F: Mé povědomí o týmu Sokola bylo nulové. Z týmu Sokola Pardubice "C" jsem neznal vůbec nikoho ani od vidění ani jménem. Teď už vás aspoň poznám. Do Sokola mě "dotáhl" Sajny - Michal Sajner (tuším, že hraje za "D"), s tím, že sháníte 2 obránce ...
• Při prvním kontaktu mezi Sokolem C a mnou jsem věděl, že v týmu hrají Lamin, Zajda, Aleš, Cín. Ty kluky znám z dob, kdy jsme hrávali Rohovládově Bělé. Tuším, že to byl Aleš, co mi domlouval první trénink se Sokolem C.

Jaké jste měli očekávání a s čím přicházíte do týmu?

• J: Do týmu jsem přišel s tím, že jsem si chtěl vyzkoušet florbal na klubové úrovni. Protože v místech, kde jsem hrál předtím (škola, pravidelné tréninky v různých tělocvičnách), mi to už moc nedávalo. Proto doufám, že se v Céčku budu moci dál rozvíjet po fyzické i herní stránce a že můj výkon bude alespoň nějakým přínosem týmu.
• F: Očekávání mám veliká Hlavně vydržet fyzicky a nezranit se!! Nějaký čas už jsem florbalově strádal a přestal se zlepšovat. Tak vnímám toto angažmá jako novou motivaci a příležitost se zase o trochu zlepšit. Snad se mi to podaří.
• S: Poslední ostrý zápas jsem hrál 5. 6. 2011 v Praze na Českých Akademických hrách. Před startem prvního zápasu za Sokol C jsem očekával podobné nasazení a běhání. Mým posláním v tomto týmu je uplatnit zkušenosti a hrát poctivou hru vzadu. Stále se musím ještě učit a zdokonalovat svůj herní styl. Mojí aktuální slabinou je střelba na bránu a nájezdy. Plánuji, že si doma ze sklepa vytáhnu branku podobné florbalové a budu na ní střílet. Trénink dělá mistry!

Jste s týmem "pár" tréninků a také máte již za sebou dva ostré zápasy. Jak se vám tým jeví?

• J: Tým se mi jeví dobře jak z herního, tak i kolektivního hlediska. Zatím je pořád začátek sezóny a na hřišti to ještě maličko skřípe, ale až si časem sedneme, budeme mít sílu.
• F: Tým je supr. Všichni jste celkem v pohodě. Mimochodem díky všem za parádní přijetí. Hned po prvním tréninku jsem věděl, že to bude v pohodě. Měl jsem strach, že nebudu stíhat, že budu marnej, protože doteď jsem hrál jen v tělocvičnách (menší hřiště a parkety). Ale nebylo to tak hrozné, tak jsem rád.
• S: Tým je celkově dobře poskládaný. Obě pětky mohou rozhodnout zápas. Pokud se jako tým semkneme a každý odevzdáme na hřišti 100% výkon, můžeme přemýšlet o vyšších cílech.

Překvapilo vás něco, ať už pozitivně nebo negativně?

• J: Překvapilo mě, jak dobře a rychle mě tým přijal, čekal jsem, že to bude daleko těžší.
• F: Překvapilo. A veskrze pozitivně. Jak už jsem psal výše, překvapilo mě velmi milé přijetí a pohoda, která byla z týmu cítit. A taky, že jsem tak moc nezaostával.
• S: Od minulé sezony mě překvapila možnost odehrát dva tréninky v týdnu. Což je skvělé pozitivum. Abychom mohli odvádět na hřišti skvělou práci, je potřeba neustálý trénink.

Na co tým v této sezóně může dosáhnout? Má na to hrát o titul?

• J: Jelikož jsem odehrál zatím jen dva ligové zápasy, je těžké si udělat obrázek o všech soupeřích. Čekám ale, že se budeme pohybovat na horních příčkách tabulky a titul je jasný cíl.
• F: Doufám, že tým má na to, hrát o titul. Ale neznám sílu dalších soupeřů. Vím, že máme také dost rezerv a co zlepšovat (nejen já osobně, ale i jako tým). Ale nerad hraji někde ve spodní části tabulky, kde pak skoro o nic nejde. Titul je výzva!!
• S: Po prvních dvou odehraných zápasech věřím, že vnitřní síla a bojovnost v týmu je. Máme na to hrát ve vyšších patrech tabulky.

Jak se Vám hraje se svým parťákem v obraně, vypadá to, že jste si na sebe velmi rychle zvykli?

• J: S Fandou se mi hraje skvěle. Vím, že mám hodně co zlepšovat, takže se snažím přiučit co nejvíc.
• F: S Milanem to je v obraně v pohodě. Snažíme se doplňovat, ale ještě nám chvíli potrvá, než se pořádně sehrajeme, abychom věděli, co máme v některých herních situacích jeden od druhého očekávat. Ale to půjde
• S: Jak s Jirkou, tak s Frančeskem už jsem měl tu čest si na tréninku zahrát. V ostrém zápase jsem hrál s Frančeskem. Myslím, že nám hra vzadu půjde velmi dobře. Co jsem viděl hrát Frančeska na trénincích, kdy je před bránou a čeká na přihrávku a kolikrát už i dal gol. Při zápase toto může i rozhodnout. Každopádně pochvala. Jirka taky kvalitní bek, jehož schopnosti nám v zápase pomůžou.

A co říkáte na složení útočných trojic?

• J: Útočné trojice jsou podle mě dobře poskládané, je vidět, že kluci už spolu mají něco odehráno. Zatímco hráči v první trojce se snaží prosadit spíš individuálně a chtějí svým spoluhráčům vytvořit co nejlepší pozici, druhá trojka sází spíš na brejky a postupný útok.
• F: Útočné trojice vám snad vyhovují a sedí. Tam hlavně záleží na sehranosti mezi útočníky. Aby se znali natolik, že budou vědět, kam kdo naběhne, kdo kdy dává přihrávku a tak. Co víc vnímám je, že to trochu vázne mezi útokem a obranou. Zejména v rozehrávce a pak někdy při bránění. Tam se musíme asi taky více sehrát.
• S: V první útočné formaci Cín, Lamin a Matty. Cín, dokáže přejít přes hráče a nahrát přesně před bránu. Dvorní nahrávač pro Lamina :) Lamin, velký střelec, který se s míčkem nemazlí. A Matty, je mozkem celého útoku. Přechod přes dva hráče mu nedělá problém. Má perfektní práci s holí a jeho oblíbenou činností je vymetat růžky v brance. V druhé útočné formaci Luďa, Peťan a Mára. Luďa, poctivý útočník, který na střídačce umí poradit, jak zlepšit hru. Peťan, velký bojovník a střelec. A Mára, jeho předností je precizní tah na bránu.

Ještě se vrátím k 1. zápasu. Jak jste prožívali infarktový závěr se smolným vyrovnáním?

• J: Byl jsem naštvaný a automaticky jsem to bral jako svoji chybu, že jsem nepomohl situaci ubránit. Ale s odstupem času jsem si uvědomil, že to skončilo vlastně remízou (i když zbytečnou) a ne prohrou, za kterou jsem ten zápas hned po ukončení měl, a my jsme získali alespoň jeden bod. Navíc to byla situace, z které si doufám vezmeme ponaučení a příště už se nic podobného opakovat nebude.
• F: Na lavičce nic moc. Ale to ke sportu patří. Samozřejmě to zamrzí, ale je potřeba si to tolik nebrat a dívat se vřed na další zápasy.
• S: Myslím, že jsme se nechali unést výsledkem 3:2 pro nás a polevili jsme v nasazení na 50 %. Toho využil soupeř ke vstřelení vyrovnávací branky. Jediné, co teď s tím můžeme udělat, je vzít si ponaučení z této chyby do dalších zápasů.

Nějaká kritická poznámka nebo rada na konec?

• J: Na to jsem v týmu moc krátce, abych si něco takového mohl dovolit
• F: Kritické poznámky nemám, nebo už jsem je zmínil jinde. A na rady jsem zatím zelenáč Ale trocha víc systému do naší hry by asi neškodila. A na tréninky se vždy těším!
• S: Kritiky je všude kolem nás mnoho. Tu vynecháme. V první řadě bych chtěl pochválit Fandu a Mattyho za 100% účast na tréninkách. Tihle lidé to s florbalem myslí vážně a mají velký důvod, proč přijít na trénink. Matty jako kapitán, nám dává správný vzor! A také bych chtěl pochválit Fandu, který pro náš tým zařizuje tréninky a další činnosti s tím spojené. Máro, děkuji ti za rozhovor. Na závěr si dovolím jednu radu od Romana Šebrleho: "Vše, co ve sportu ošidíš, ošidíš jen sám pro sebe."

Ještě jednou Vám děkuji, že jste si našli čas a zodpověděli těch pár otázek chlapáci. Přeji hodně štěstí do nadcházející sezóny a hlavně ať máte z florbalu radost.
Uvidíme se na tréninku Kocouři.