Důstojné rozloučení s ligou.

Ani jsme se nenadáli a konec soutěže již zvonil na pomyslný zvoneček a odcinkával poslední třetiny do konce letošní ligové sezony. Hráči Sokola Pardubice "C" měli před sebou poslední dva úkoly a oba pořádně těžké. Hned v úvodu se jim v kostelecké hale postavil vítěz základní části, Hradec Králové, od kterého utrpěl Sokol doposud nejhorší a nejtrpčí prohru (2:12) ve své dlouholeté existenci. Takovouto potupnou pořážku si hráči naposledy vychutnali v září 2006, kdy překvapivě rupli na začátku sezóny se Semily 3:11 a nebo únoru 2004, tehdy ještě od Pardubické rezervy, kdy se Pardubice teprve na florbalové scéně rozkoukávaly. Takže prvním úkolem bylo sehrát důstojnou partii s Hradcem, kterému o nic již nešlo, neboť sedmibodový náskok před druhým Orlickem-Třebovskem mu již zaručoval tak jako tak jistý postup do druhé ligy. Dalším soupeřem byl Kostelec, se kterým jsme v Hořicích nedávno velmi smolně prohráli a tak jsme chtěli tento "kiks" odčinit a na kosteleckém hřišti a před vlastními diváky jim tuto pořážku oplatit.

	Sokol Pardubice C	8:	5	FBC Hradec Králové
(3:1, 4:1, 1:3)
10:13 - Cink (Teplý) 10:26 - Pova (Havelka) 12:12 - Cink 17:57 - Pova (Zatloukal) 22:06 - Chovančák (Pova) 25:19 - Kubíček (Zatloukal) Zatloukal (Kubíček) Zatloukal (Horák)			11:55 - Šlenc (Teichman) 27:20 - Šulec (Linhart) 32:07 - Reiter (Tecihman) 38:14 - Linhart 42:42 - Linhart (Středa)

Hradec proti nám nastoupil v nekompletní sestavě spolu se čtyřmi juniory a jedním dorostencem v základní sestavě. Už to dávalo tušit, že to nebude Ten Hradec, který nás v Hořicích ani při naší vlastní přesilovce nepustil k míčku. Hradec naopak trochu experimentoval a své útočníky postavil do obrany a obránce vysunul do útoku. To fungovalo ale jen první třetinu a kousek třetiny druhé, protože Hradec dostával góla snad z každé nebezpečné šance Sokola. Ale pěkně popořadě. Řadu velkých šancí Pardubic se povedlo až zužitkovat dvojici Cink-Teplý. Fanda si krásně počkal s nahrávkou a uvolnil Toma, který , jak je u něj obvyklé, natáhl gólmana na délku celého brankoviště a do víka parádně zakončil. Nutno podotknouti, že to měl s tím natahováním brankáře složité, protože gólman samotný měřil možná více než 190cm. Ale vedli jsme 1:0 a chystalo se další buly. Matty vyhrál balónek dozadu na Ondru, vysprintoval dopředu, Ondra přehodil všechno, co mu stálo v cestě a Matty pak krásně beckhendem pod ruku gólmana zakončil - 2:0. Pak jsme udělali malinkou hrubku i my a Hradec trestal. Přečíslení tři na dva zakončoval hostující hráč z bezprostřední blízkosti našeho gólmana. Alda sice byl na místě včas, ale šel rychle na zem a nahoře bylo mnoho prostoru ke skórování. To že se nám ale dneska štěstí lepí doslova "na paty" předvedla následující akce. Aleš s Tomem bojovali srdnatě za brankou Hradce, ten se ale z tlaku vymanil a chtěl vyhodil na hráče u mantinelu. Co čert ale nechtěl, hráč trefil Cínovo patu a stav 3:1 byl na světě. Na začátku druhé třetiny si protáhl střídání Matty. Prokličkoval mezi třemi hráči a zavezl balónek až za branku soupeře. Ze střídačky naskočil Čech a na něj směrovaná přihrávka a následná střela skákala těsně před gólmanem. Matty byl první u míčku a jeho střela skončila za zády bezmocného gólmana. Když jsme pak měli možnost hrát přesilovku, zatáhl Matty míček za branku a nahrál nečekaně Chovysovi, který se nemílil. 5:1 a Hradec byl na ručník! Svůj hřebíček do rakve si přirazila pak i dvojice Kubíček-Zatloukal, to když Bazy rychle rozehrál standardní situaci a bylo to 6:1. Čech měl již snadnou úlohu. V tu chvíli se hra Hradce rapidně změnila a útok střídal útok. Je pravda, že za tohoto stavu se vám už prostě nechce útočit jako na začátku a nepřinutíte své myšlení k tomu, aby bojovalo tak, jako za nerozhodného stavu. Naše pasivita nás stála slušný výsledek. Hradec měl mnoho a mnoho šancí. Některé zastavil parádně Alda, některé jen vytečoval do rohů či nad svou branku, některé jen tak tak nezapadly do naší branky a některé tam bohužel zapadly. V přesilovce se parádně pod víko trefil Matěj, pak Chovys fauloval v brejku jednoho hradeckého hráče a nařízené trestné střílení Linhart, jakožto vedoucí muž kanadského bodování, s přehledem proměnil. Na jeho bekhendový blafák Aleš nedosáhl. Naštěstí se nám ve stále narůzstajícím tlaku Hradce podařilo skórovat a soupeře tak definitivně zlomit. Situaci vyřešil parádně Bazy. Všichni čekali, že už bude střílet, ale on z otočky našel krásně hokejku Čecha a stav 8:4 už dával necelé tři minuty před koncem vědět, že tentokrát to budeme my, kteří si odnesou body. Hradec nás možná podcenil, možná už neměl o co hrát a chyběla jim motivace, každopádně pro nás to bylo důležité utkání a hráli jsme o celkově lepší výslednou pozici v tabulce, takže pro nás ten zápas význam měl. A hlavně, byla to ODVETA!

	FbK Kostelec n/O	4:	7	Sokol Pardubice C
(2:6, 1:0, 1:1)
3:52 - Libotovský (Luníček) 7:26 - Weimar (Krupička) 16:59 - Luníček (Libotovský) 37:46 - Bůzek (Zahradníček)			2:20 - Landsmann (Pova) 5:39 - Zatloukal (Pova) 6:44 - Landsmann (Havelka) 12:23 - Cink (Pova) 13:17 - Zatloukal (Kubíček) 14:01 - Cink (Pova) 32:17 - Cink (Pova)

Stejně jako Hradec Králové ani Kostelec nenastopil v kompletní sestavě. Na soupisce figurovala trojice dorostenců a dva hráči z B-týmu Kostelce, takže také slepovaná sestava na zápas jako to umíme mnohdy i my. Kostelec s námi držel krok jenom chvilku a naše převaha byla v první třetině vyjádřena nejenom střelecky, gólově, šancemi, držením balónu ale i celkovým dojmem. Hráli jsme s chutí a hlavně Matty běhal po hřišti jako kdyby měl v zadku Energizer a bylo na něm vidět, že by se rád rozloučil se sezónou gólem. To mu však souzeno nebylo, ikdyž šance na to měl. Každopádně zápas jsme odstartovali opravdu neskutečně. Najprve našel Alda Martina, ten ještě trefil gólmana, ale Aleš pak sám svou dorážkou načal naše gólové hody. Matty si pak střídání protáhnul a mezi trojicí "kostelečáků" nahrál na volného Davida, který se nemílil. Třetí gól vstřel Aleš po nádherném pasu od Ondry, za který by ho měl na rukou nosit, neboť ta nahrávka byla vážně excelentní. A Alešova střela z první samozřejmě také! Pak jsme rozehrávali z rohu a Matty s Cínem zahráli parádní, okulahodící signál, o který se sem tam pokoušejí. Matty nahrál zadem rovnoběžně s brankovou čárou na u tyčky stojícího Tomáše, který krásně a nečekaně zakončil. Vlastně poprvé se jim tato akce povedla v této hale před sezónou a půl a dneska si svou spolupráci možná naposledy zopakovali. Bazy pak ještě krásně uvolnil Čecha a ten potvrdil, že v této sezóně mu to vážně stříli a vsítil šouráčkem po zemi již svůj tuším dvacátý gól. Minutu před koncem se ještě v situaci tři na dva vyznamenala trojice Landsmann-Pova-Cink. Aleš krásně našel Mattyho, ten z první na Cína a ten nekompromistě a mimo dosah gólmana zvýšil ještě v první třetině na 6:2. Aleš moc práce v brance neměl. Bohužel pro něj. Obě branky tak dostal skoro od poloviny hřiště. Nejprve střílel Matouš, naše stará známá "44" a pak se v přesilovce trefil Weimar. O tyčku do Alešových zad a gól. Smůla. Utkání se po první třetině zklidnilo a ačkoliv jsme měli stále mnoho šanci (Matty se pro prokličkování dostal až před gólmana, ale trefil jen spojnici) nikdo se neprosadil a utkání se již dohrávalo. ˇUčet utkání pak podtrhla akce druhé lajny. To se všichni tři bránící hráči Kostelce sesypali na Aldu, aby jim snad nedejbože nedal dneska hattrick a Matty uvolnil Toma, který jim ten hattrick naopak dal. Musím říct, že o utkání předtím se hrála bitva Hradec - Orlicko plné osobních a mnohdy až nebezpečných soubojů. Tento náš souboj s Kostelcem byl naopak v duchu Fair-play a s tím souhlasil i delegát, který byl na tomto utkání přítomen. Dokonce i Matouš Libotovský si vzal ponaučení ze svých teatrálních padů a dneska byl jednoznačně nejlepším hráčem Kostelce a ani jednou jsme ho na zemi neviděli. Takže...utkání bylo za námi, přivezli jsme v této sezóně posledních šest bodů a z posledních 15 utkání jsme zaznalenali 12 výher a jednu remízu. Pokud bychom takto zahájili naší sezónu, mohlo z toho být v závěru více než jen bodově dělenné třetí místo spolu s Jaroměří.

Na hodnocení sezóny je ještě dost času. Sami moc dobře všichni víte, že situace našeho týmu je nevyzpytatelná, možná má Fanda nějaké optimistické zprávy, ale fakt je takový, že je zde spekulace o tom, že náš tým, který loni tuto soutěž vyhrál a letos zopakoval velmi solidní výsledek se možná bude muset na úkor Pardubického "B-týmu" stáhnout do ústraní, možná se s někým spojit, možná se odtrhnout,...nikdo neví co bude. Více se bude vědět po schůzi Sokola Pardubice. Každopádně doufám, že jsme v této skvělé sestavě nehráli na posledy. Je tu spousta zkušených hráčů a mnoho mladých talentovaných, kteří mají tu nejvýkonnější část své florbalové kariéry ještě před sebou a kteří tomuto týmu mají co dát. Doufám, že se všichni uvidíme na posezónní akci ve Višehněvicích a pak to všichni ještě za střízliva všechno prodiskutujeme a také že už budeme 100% vědět, jak to s naším týmem bude vypadat. Prozatím je to ode mne všechno, bylo mi i letos ctí za tento tým hrát....