Hořice: akce, body, tresty a jeden výborný herecký výkon

Do Hořic jsme cestovali ve velmi okleštěné sestavě. Jak jsem již v předchozím článku, v jeho závěru předesílal, nemohli se turnaje zůčastnit hned čtyři hráči základní sestavy a tak vedení Sokola (Fanda) řešilo jejich náhrady. Původně měl jet s námi Kuba, který ale nakonec jel za Éčko, kde se zranil! Dále měl jet Milan, ale vzhledem k výborné komunikaci mezi ním a kýmkoliv z týmu, se tak nestalo. A to prý bydlí s Aldou vedle sebe. No, každopádně, ochuzeni o výborné hráče jsme byli posíleni o jednoho, který zbytek pohodlně, alespoň v prvním zápase, nahradil. Z B-týmu s námi odcestoval "Bobyna". Každopádně pro mě Robert, protože jakožto hráč, se výkonnostně nad zbytkem týmu doslova tyčil.

	FbK Sršni Hořice	5:	8	Sokol Pardubice C
(2:6,1:1,2:1)

Záčátek utkání byla jedna velká One Man Show v podání naší posily, který si na hřišti kráčel jednoruč jako Král Šumavy a soupeři se před ním raději rozutíkávali do všech světových a snad i nesvětových stan. Již v patnácté vteřině ukázal svůj tah na branku, když se nejprve prodral přes dva dotírající hořické hráče, kteří ale na hřišti v tento moment figurovali spíše jako cvičné kužele. Když už se dostal do výhodné šance a měl možnost střílet, svůj úsudek přehodnotil a dalšími dvěmi kroky se dostal do pozice ještě výhodnější. Ani toto ještě ale u něj neprošlo schválením ke stisknutí tlačítka STŘELA, a tak až po dalších deseti manévrech konečně vystřelil krásně k tyčce a Sokol vedl. Pozadu nechtěla zůstat ani druhá lajna, a tak Matty v oslabení doběhl vyhozený balon, za brankou rychle zpracoval a zezadu k tyčce zvýšil na 2:0. Neuplynulo ani dalších 40vteřin a síťka za Šafránkovou brankou se vlnila opět po Robertovo střele. A můžeme říci, že pro tento zápas rozhodně né naposledy. Hořice sice během přesilové hry dokázaly snížit, ale rozjetý brankostroj v podání naší posily nedokázal zastavit nikdo. Na začátku desáté minuty byl za sekání v bezprostřední blízkosti branky vyloučen hořický Jeřábek a jeho vyloučení potrestala trojice Pova-Landsmann-Havelka během několika vteřin. Matty přihrál mezi nohama Aldy na volně stojícího Ondru a ten příklepem do šibenice Šafránka krásně zavěsil. Výbornou práci odvedl také Cín, který odlákal hráče a svým pohybem před brankovištěm odkryl prostor pro střílejícího Ondru. V tu chvíli, téměř neškodné Hořice, dokázaly, stejně jako při poslední akci, využít přesilovku a snížit na přijatelný rozdíl dvou branek. Jenže do šaten se odcházelo za stavu zcela jiného. Dvojice Kubíček-Přinesdomů si dvakrát zopakovala spolupráci a rychlými předávkami na půlce hřiště vstřelila celkem jednoduše další dvě branky. Radost se na to dívat. Zároveň bych chtěl pochválit našeho gólmana Aleše, protože vychytal Kolaříkovi trestné střílení. Hořický hráč naznačil blafák, Alda padl na zem, ale soupeři zakončit nedovolil. Druhá třetina přinesla, celkem logicky, řadu změn. Sokol se nikam netlačil, neboť měl nahráno a Hořice zase přemýšlely, jak přejít od své neškodnosti, alespoň k ohrožení branky. Matty se během druhé třetiny zkoušel asi 4x probojovat sólem přes celé hřiště, ale pokaždé ztroskotal až ve finální fázi, na vysřídavším gólmanovi Kdoulovi, který se rozchytal do výborných výkonů, ale přeci jen na konci třetiny inkasoval po pěkné souhře první lajny. Stav 3:7 byl velmi luxusní a trochu se do našich myšlenek vehnala ta pohoda a do zápasu jsme přestali dávat to, co jsme dávali na záčátku. Projevilo se to nejen herně, ale i brankově. Hořice po gólovém úspěchu na začátku třetí třetiny, chytily slinu a již v polovině poslední části do bylo pouze o dvě branky. A jak známo nám všem florbalovým nadšencům, dva góly = nic nemožného. Naštěstí se konečně také prosadil náš ofenzivní bek Čech, který prokráčel hřištěm až do gólu a tím vlastně určil ráz utkání po zbývajících pár minut. Hořicím jsme tedy oplatili stejnou mincí, neboť to byl právě hořický tým, který nás na jejich vlastním hřišti zasypal v tom památném dvojutkání Hořice+Hradec přídělem pěti branek a my už jsme nedokázali start soupeře poté dohnat. Takže 3 body byly doma a mohli jsme přemýšlet o dalším soupeři - pro tuto sezónu doposud neznámému Kostelci.

	Sokol Pardubice C	4:	6	FbK Kostelec n/O
(1:0,1:3,2:3)

Každý asi věděl, co máme od Kostelece čekat, ale nikdo nečekal, že to bude takové divadlo od jejich kapitána! Omlouvám se, že budu teď kritický, jelikož je florbal podle mě hra gentlemanů a fair-play, ale to co předvedl milostivý pán Libotovský Matouš, to nemá obodby. Jeho arogance dosahovala takových rozměrů, že nakrájena na kvádry by zásobovala Egyptskou říši, v době jejího největšího rozkvětu, na stovce rozestavěných pyramidách najednou. A rozhodčí, ač vypadali jako velmi zkušený pár sudích (a mimochodem je chci za jejich výkon pochválit), se tak i tak nechali jeho "barandovským výkonem" zmást a pískali na něj jeden faul za druhým a milý zlatý chudinka hráč se nám jen tiše vysmíval do obličeje. Doufám, že si to tu o sobě přečte, protože na to se nedalo dívat a myslím, že řev z ochozů na jeho teatrální pády to pouze a jen dokresluje. Také si myslím své a hloučku (asi hořických) hráčů, kteří vulgárně a jinak slovně napadali jakoukoliv situaci Sokola nebo chování našich hráčů a tím hra dostala zcela jiný spád než měla. Zbytečně jsme s rozhodčími diskutovali, nedávali pozor na hru a tak se hra víceméně jen díky nám a vycházející filmové hvězdě nějakého amerického braku z Kostelece stala nepřehlednou. Šancí bylo na obou stranách dosti a tak ani vlastně nejde říci, kdeže se to lámal chleba. My jsme propadali uprostřed hřiště, kde buďto chyběl vždy vracející se centr, nebo se křídlo nevrátilo se svým zběhnutým hráčem a nebo se naopak pozapomněl jeden z beků vzadu. Jenže ono se dá jen těžko hrát konsolidovaně, pokud je vás málo a při každém druhém střídání střídá někdo někoho jiného, jeden hráč sedí 5minut na střídačce a druhý je tam zas naopak deset minut, jednou v obraně a pak zase v útoku. Pak musejí útočníci chodit do obrany a zase obránci hrají vytažená křídla, hra není ucelená a je v tom akorát zmatek a ten v naší hře rozhodně byl. Navíc proti nám stál výborný gólman, který lapil co se dalo a to co nechytil by asi nechytil ani Hašan v nejlepších letech. Naopak Alda měl někdy štěstí, protože se už párkrát kutálel balónek do odkryté branky. První třetina tak byla spíše taková oťukávací a nakonec jsme z ní vyšli šťastněji než soupeř jen díky Bobinovi, který svým dnešním 6 gólem (paradoxně s 19 na zádech) jako první v tomtu utkání prostřelil gólmana. Ale to byl jen záblest jasného světýlka někde v dáli a od dalších minut se hra vrátila do starých zaběhnutých zmateneckých kolejí. Když už jsme se dostali pak do dvoubrankového vedenídokázali horice v 5.minutě během 30vteřin vyrovnat a za další minutu utkání zvrátit na svou stranu. O přestávce jsme si řekli, že začneme rychleji střílet, bojovat o každý centimetr na hrací ploše a popereme se, protože většina z nás cítila, že je v našich silách dovést toto utkání do vítězného konce. Jak jsme si řekli, tak se také stalo, bojovalo se a nakonec jsme díky brankám Čecha v oslabení a Bazyho střely dokázali otočin na 4:3. Jenže pak právě přišly inkriminované a již dříve zmniňované nejlepší chvíle kapitána Kostelce, které vlastně celé utkání rozhodly. Nejprve jsme šli do čtyř, pak do tří, pak zase do čtyř, pak zase do tří a nedalo se s tím bohužel nic udělat. Rozhodčí byli neoblomní a za svými výroky, které ospravedlňovali teatrální heroické pády na zem a téměř slzy v očích "44" z Kostelce, si prostě a jednoduše stály. V tuto chvíli mi opravdu přišlo, že se píská pouze na jednu stranu. Přišlo bohužel vyrovnání na 4:4 a necelých 24vteřin před koncem definitivní zvrat na 5:4. Při naší power play přišel Bobina o balón a dostali jsme rozhodující gól do prázdné branky. Jak jsem vždy férový hráč, tak teď řeknu něco velmi nefér: Ten gól do prázdný branky bych přál komukoliv na světě, ale té "44" ani omylel. Jasně, za porážku si můžeme sami, jeden hráč výsledek nedělá, ale tohle mě žere doteď a ještě dlouho žrát bude. V posledním zápase celé ligy hrajeme znova z Kostelcem a já doufám, že už oni nepůjde a ten zápas, bude stát ZA TO! Jen chci ještě říct, že osobně nemám vůbec nic proti Kostelci a mám tam naopak jednoho velmi dobrého kamaráda.....jen mě mrzí způsob, kterým bylo utkání odehráno.