Olééé ole ole oléé - 6.bodů

Tak jsem se konečně, po úmorném týdnu ve škole, dostal k tomu, abych zplodil nový článek o naší další florbalové misi. Do Rtyně jsme odjížděli s odhodláním a touhou po všech možných bodech. Výkony z posledních turnajů a tréninků svědčily o naší narůstající formě a tu jsme hodlali plně zužitkovat na našich soupeřích. Prvním soupeřem byla Nová Paka, která se na předchozích turnajích prezentovala výbornou hrou a takém velkým přídělem branek ostatním soupeřům. Druhým soupeřem pak bylo trápící se Nové Město, které nám ale umělo vždy pořádně zatopit! Na turnaj jsme odcestovali v obvyklém složení, chyběl akorát náš kanonýr Bazy a také Evžen, který si aktuálně odbýval své chvíle slávy v Kolovratech, kterým vychytal další cenné vítězství. (nebo předstíral učení?) Ochuzeni jsme byli však o naší dámskou část fan klubu, protože Denča,Míša a ostatní zůstaly doma. Jen Lenča se přijela podívat. Dnes nás také přijel podpořit Jirka - Kusty, který cestou tam a zpět perfektně přepínal songy z 90.let.

	Sokol Pardubice C	6:	2	Nová Paka - Falkons
(1:0, 3:0, 2:2)
13:37 - Cink (Zatloukal) 23:53 - Landsmann (Cink) 27:32 - Landsmann (Kondras) 29:38 - Horák (Zatloukal) 38:06 - Horák 41:12 - Štějdíř 42:15 - Landsmann nedal tr.střílení			30:55 - Jurčo 36:32 - Čevela Pavel (Rejmont)

Jak jsem již předeslal v úvodu článku, Nová Paka nebyla soupeřem z kategorie "snadných", přesto však jsme byli všichni zaskočení, jak odevzdaně proti nám nastoupili. Pokud si dobře pamatuji jejich výkony z loňské sezóny (5:5 a 7:2) , tak tento tým umí hrát opravdu mnohem lépe, než proti nám tentokrát předvedl. Možná to bylo nedostatkem hráčů základní sestavy, ale přesto se útočné trio "Čevela-Rejmont-Čevela" se na soupisce nacházelo. Souboj s Pakou byl přímým utkáním a otevřeným bojem o aktuálně 6.místo ligové tabulky. Do utkání jsme vstoupili s nasazením a obě pětky si brzo vytvořily krásné šance. Góla jsme však dali až v závěru třetiny, kdy se po Čechovo přihrávce Cín prokličkoval, jako při nějakém slalomu mezi kužely, až před branku a nedal Kocourkovi žádnou šanci. To, že Sokol umí hrát i kombinačně, předvedla na začátku druhé třetiny dvojice Landsmann-Cink, když po vyšachování obrany soupeře, zakončil prvně jmenovaný do prázdné branky - 2:0. Celou situaci pak samotný střelec komentoval slovy: "Super Cíne, to nešlo nedat." Aby toho nebylo málo, vzal si Alda po pár minutách balón a pelášil s ním za branku Paky rychleji, než je v našich končinách běžné. Po oběhnutí branky si postavil balón na bekhend a počkal si, než se gólman na něj podívá, aby mu dal alespoň nějakou šanci. Alda je totiž gentleman. I tak se však trefil a jeho bekhendový lob znamenal další pojistku. Pak se ještě 2x trefil Hajle - v tom je ten sport kouzelný, nikdy nevíte, kdo může rozhodnout zápas. Nejprve si zkušeně počkal před brankou na Čechýnovo nahrávku a bekhendem zavěsil. Podruhé trefil něčí nohu a ten nešťastník si to tam raději kopnul sám. Zapomněl jsem sice ještě zmínit branku, kterou jsme dostali - to si totiž z našeho týmu udělal dobrý den Jurčo. Proběhl celým hřištěm a nikým neatakován si proklestil cestu až ke gólu. O další rozruch v obraně soupeře se pak už staral opět jenom Sokol. To, že i vzteky se dá dát gól, nám předvedl Štěpán, když po asi čtvrtém faulu, kdy ho novopačtí obránci hoblovali jako kanadský dřevorubec stromy, se napřáhl a neskutečnou střelou vymetl šibenici branky gólmana Kocourka. Pavouky doteď oživují defibrilátorem. Pár minut před koncem nám byla ještě nabídnuta další možnost ke skórování v podobě trestného střílení, ale Alda, této možnosti na hattrick v zápase, nevyužil. Gólman se mu postavil na levou stranu, kam Aleš mířil a už nebylo kudy míček procpat. Přesto to byl pohodový zápas a Paka hrozila snad jen na začátku zápasu za vyrovnaného stavu. 3 body byly doma a my se těšili na druhý zápas s Novým Městem.

	F.B.C. Nové Město nad Metují	2:	4	Sokol Pardubice C
(0:2, 2:1, 0:1)
20:41 - Lichý (Ruffer) 22:01 - Ruffer (Švíka)			5:46 - Kubát (Kondras) 7:45 - Horák 19:32 - Landmann 28:37 - Pova nedal trestné střílení 30:50 - Pova

Novoměstští hráči měli v nohách velmi povedené utkání proti Náchodu, kdy se jim povedl opravu husarský kousek. Náchod, ukolébaný vedením 5:3, dokázal tento náskok v posledních minutách prohospodařit a 13vteřin před koncem, o něj přijít úplně. Obrat jako hrom dodal jistě našemu soupeři mnoho pozitivní energie, kterou Vám snad nedodá ani kelímek Actimelu po ránu, a tak jsme se měli na co těšit. V prvním utkání "na domácím ledě" jsme měli s Novým Městem dost problémy a ačkoliv jsme vedli, málem jsme zápas prohráli. Nic takového jsme nechtěli ve Rtyni připustit a do utkání jsme (jako vždy) dali všechno. Konečně jsme také začali dávat branky jako první a nečekali jsme, až nás nastartují obdržené branky. Již v 6.minutě se trefila posila z Éčka - Petr, kdy svou střelu schoval za clonícího obránce a ta zapadla až do pravého horního rohu. Neuběhly ani 2 minuty a další gól byl na světě. Hajle máchnul zkušeně nazdařbůh hokejkou a už jsme vedli 2:0. Na třígólový rozdíl pak upravil Alda, který měl na tomto turnaji velkou chuť do hry a jen potvrzoval bazyho slova, který především jeho bojovnost vyzdvihoval. Stav 3:0 po dvou třetinách nás dost ukolébal a padala i slova o Alešovo první vychytané nule v zápase. Hned se ale ukázalo, že platí ono nedáš dostaneš. Matty měl asi 3x výbornou příležitost ke skórování ale jednou zvonila tyč, podruhé Alda trefil helmu a napotřetí Mattyho střelu vytáhl zázračně gólman Červinka. A tak přišel trest. Nejprve jsme si nepohlídali dorážejícího hráče a pak kapitána Ruffera a už to bylo jenom o gól a nastaly nám krušné chvíle. Dá se říci, že jsme se tak 6 minut pouze bránili. Spasit nás mohl Matty, který jel trestné střílení, ale bohužel - po pěkném blafáku trefil pouze břevno branky. Ale svých slov o tom, že tuto minelu odčiní, dostál a hned ve třetí třetině se prosadil z pěkně zahrané standardní situace. Za stavu 4:2 jsme měli opět nahráno a i přes dvě přesilovky Nového Města jsme si vedli dobře. První přesilovku si víceméně soupeř ani nezahrál, protože Matty běhal s "jejich" míčkem skoro celé 2 minuty po hřišti a nikomu ho nepůjčil a ve druhé přesilovce jsme tak dobře vykrývali prostory ke střelám, že novoměstští ani jednou Aleše v brance neohrozili a tak byl víceméně bez práce. Utkání jsme v poklidu dohráli a ze Rtyně si odvážíme parádních 6 bodů, které nás katapultovaly o 2 příčky vzhůru = na velmi slušivé 5.místo.

Cestou domů jsme se ještě stavili s Konďákem pro 11°Gambrinus a za hlaholu songů alá Masterboy,Corona,Ice MC, Alexia a jiných, pohodlně dojeli s úsměvem na tvářích zpět do východočeských a momentálně hokejem žijících Pardubic. Opět mi nezbývá než poděkovat za předvedenou hru, protože se na to dalo dívat a nebyla to taková ta plácaná, kterou také velmi dobře umíme. Na příštím turnaji si musíme poradit jednak s malým rozměrem hřiště v Hořicích, dále s Hořicemi samotnými, těžkým Kostelcem, chybějícím motivátorem Konďákem a dále pak také s obrozeným střelcem a spasitelem posledních dní - Hajlem. Doufám, že náhrady za tyto hráče budou relevantní. Přeji všem pěkný zbytek dne, nebo ráno, pokud právě vstáváte....a přeji také Pardubicím a karlovarské Energii hodně štěstí v následujících extraligových bojích. A také nesmím zapomenou na náš Sokol A proti silnému týmu z chemopetrolské metropole....